Slovensky (EUR)
Jak dlouhodobý stres ovlivňuje srdce, cévy i celý organismus
Stres je přirozenou součástí života. Krátkodobě nám pomáhá zvládat náročné situace, zvyšuje naši pozornost a připravuje organismus na rychlou reakci. Tento mechanismus pomohl lidstvu přežít tisíce let.
Problém však nastává tehdy, když stres nepolevuje.
Moderní člověk často nežije pod hrozbou divokých zvířat, ale pod neustálým tlakem pracovních povinností, termínů, financí, rodinných starostí nebo nepřetržitého přílivu informací. Organismus přitom na tyto situace reaguje velmi podobně jako před tisíci lety.
Pokud stres přetrvává týdny, měsíce nebo dokonce roky, hovoříme o chronickém stresu.
Co se děje v těle během stresu?
Když mozek vyhodnotí situaci jako stresující, začne okamžitě aktivovat obranné mechanismy.
Dochází například k:
- zvýšení srdeční frekvence,
- zvýšení krevního tlaku,
- uvolnění adrenalinu a noradrenalinu,
- zvýšené tvorbě hormonu kortizolu,
- přesměrování energie do svalů.
Tyto změny jsou při krátkodobém stresu zcela přirozené.
Pokud ale tento stav přetrvává dlouhodobě, organismus nemá dostatek času na regeneraci.
Jak chronický stres ovlivňuje cévy?
Vědecké studie ukazují, že dlouhodobý stres může přispívat ke změnám ve fungování cévního systému.
Při chronickém stresu může docházet například k:
- dlouhodobému zvýšení krevního tlaku,
- zvýšené aktivitě sympatického nervového systému,
- zhoršené schopnosti cév přirozeně se rozšiřovat,
- zvýšené zánětlivé aktivitě v organismu.
Tyto změny samy o sobě nemusí způsobit onemocnění, mohou však představovat jeden z rizikových faktorů spolu s nevhodnou stravou, kouřením, nedostatkem pohybu nebo genetickou predispozicí.
Právě proto odborné společnosti doporučují věnovat zvládání stresu stejnou pozornost jako ostatním pilířům zdravého životního stylu.
Kortizol – hormon, který má dvě tváře
Kortizol bývá často označován jako „stresový hormon“.
Ve skutečnosti je pro organismus nezbytný.
Pomáhá například:
- regulovat krevní tlak,
- ovlivňuje metabolismus,
- podporuje správnou činnost imunitního systému,
- pomáhá zvládat náročné situace.
Pokud však jeho hladina zůstává dlouhodobě zvýšená, může ovlivňovat řadu procesů v těle.
Výzkumy spojují dlouhodobě zvýšenou hladinu kortizolu například s:
- poruchami spánku,
- vyšší únavou,
- větší chutí na sladké,
- ukládáním tuku zejména v oblasti břicha,
- vyšším rizikem metabolických onemocnění.
Chronický stres a nekvalitní spánek se mohou navzájem ovlivňovat. Více o významu noční regenerace si přečtěte v článku Proč je kvalitní spánek jedním z nejdůležitějších pilířů zdraví.
Chronický stres ovlivňuje i mozek
Mozek spotřebovává přibližně pětinu energie celého organismu.
Není proto překvapivé, že dlouhodobý stres ovlivňuje také jeho fungování.
Lidé vystavení chronickému stresu často popisují:
- horší soustředění,
- problémy s pamětí,
- větší únavu,
- podrážděnost,
- pocit psychického vyčerpání.
Dlouhodobý stres bývá také spojován s vyšším rizikem úzkostí a depresivních stavů.
Stres a srdce
Srdce reaguje na stres velmi citlivě.
Při opakované aktivaci stresové reakce pracuje dlouhodobě ve vyšším tempu.
Výzkumy ukazují, že chronický stres může být jedním z faktorů, které přispívají ke zvýšenému riziku:
- vysokého krevního tlaku,
- ischemické choroby srdeční,
- srdečního infarktu,
- cévní mozkové příhody.
Samotný stres obvykle není jedinou příčinou těchto onemocnění, ale společně s dalšími rizikovými faktory může významně ovlivňovat dlouhodobé zdraví.
Jak poznat, že je stresu příliš?
Každý člověk reaguje jinak.
Mezi časté příznaky dlouhodobého stresu patří:
- únava i po dostatečném spánku,
- poruchy usínání,
- časté bolesti hlavy,
- napětí ve svalech,
- bušení srdce,
- zhoršené soustředění,
- podrážděnost,
- pocit, že si člověk nedokáže odpočinout.
Pokud tyto obtíže přetrvávají delší dobu nebo výrazně ovlivňují běžný život, je vhodné poradit se s lékařem.
Co doporučují odborníci?
Dobrou zprávou je, že organismus dokáže na snížení stresové zátěže reagovat poměrně rychle.
Mezi doporučované návyky patří:
- pravidelný kvalitní spánek,
- každodenní pohyb,
- pobyt v přírodě,
- dechová cvičení,
- relaxační techniky,
- omezení nadměrného používání mobilního telefonu,
- pravidelné přestávky během práce,
- dostatek času na odpočinek.
Nemusí jít o hodiny denně.
Často stačí vytvořit si krátký každodenní rituál, který pomůže na chvíli zpomalit a věnovat čas sobě.
Krátký relaxační rituál nemusí být složitý ani časově náročný. Praktickou inspiraci, jak si pravidelně vytvořit chvíli pro sebe, najdete v článku 15 minut denně pro sebe.
Malé návyky mají velký význam
Chronický stres nevzniká během jednoho dne.
Stejně tak ani cesta k větší psychické pohodě není otázkou jednorázového řešení.
Právě pravidelné každodenní návyky – kvalitní spánek, pohyb, zdravá strava, vědomý odpočinek a chvíle klidu – mohou dlouhodobě přispívat k lepší rovnováze organismu.
V Kingray věříme, že péče o sebe nemusí být složitá. Někdy stačí zastavit se na 15 minut denně, vypnout od každodenních povinností a vytvořit si vlastní relaxační rituál. Pro někoho to znamená procházku, pro jiného knihu nebo dechové cvičení. Součástí takového každodenního rituálu může být i používání přístroje Kingray Light, který je navržen pro jednoduché používání v pohodlí domova. Kingray Light nevnímáme jako náhradu zdravého životního stylu, lékařské péče ani předepsané léčby, ale jako jednu ze součástí pravidelné péče o sebe.
Nejčastější otázky o chronickém stresu
Co je chronický stres?
Chronický stres je dlouhodobá stresová zátěž, která přetrvává týdny, měsíce nebo déle. Organismus při ní nemá dostatek času vracet se pravidelně do klidového a regeneračního režimu.
Jaké jsou nejčastější příznaky chronického stresu?
Mezi časté příznaky patří únava, poruchy spánku, podrážděnost, horší soustředění, napětí ve svalech, bolesti hlavy, bušení srdce a pocit, že si člověk nedokáže skutečně odpočinout.
Jak chronický stres ovlivňuje srdce a cévy?
Dlouhodobý stres může zvyšovat aktivitu sympatického nervového systému, ovlivňovat krevní tlak a zatěžovat srdce i cévní systém. Obvykle však nejde o jedinou příčinu zdravotních problémů a významnou roli hrají také další rizikové faktory.
Co může pomoci snížit stresovou zátěž?
Pomoci může pravidelný spánek, přiměřený pohyb, pobyt na čerstvém vzduchu, dechová cvičení, pravidelné přestávky, omezení nadměrného používání telefonu a dostatek času na odpočinek.