Žijeme pohodlněji než kdy dříve. Proč jsou naše těla stále vyčerpanější?

Spíme méně, více sedíme, jíme i bez hladu a naši pozornost neustále něco vyrušuje. Moderní život nám přinesl pohodlí, ale zároveň vytvořil podmínky, kterým se naše tělo nestihlo přizpůsobit.

Před několika generacemi bylo nutné za většinou věcí dojít, fyzicky pracovat, čekat nebo si je zajistit vlastním úsilím.

Dnes nás auto odveze téměř všude. Jídlo si můžeme objednat několika dotyky na telefonu. Informace získáváme okamžitě a zábavu máme nepřetržitě v kapse.

Život se stal pohodlnějším.

Přesto se stále více lidí cítí unavených, přetížených, nesoustředěných a v neustálém napětí. Mnozí se probouzejí neodpočatí, přes den se povzbuzují kávou a večer nedokážou vypnout mysl.

Neznamená to, že je moderní život špatný. Problémem je, že svět kolem nás se změnil mnohem rychleji než biologické mechanismy našeho těla.


Tělo připravené na nedostatek žije ve světě nadbytku

Lidský organismus se po tisíce let přizpůsoboval prostředí, ve kterém nebylo jídlo dostupné nepřetržitě, pohyb byl přirozenou součástí života a po období nebezpečí obvykle následovalo uklidnění.

Dnes žijeme ve zcela jiném režimu.

Jídlo je dostupné od rána do večera. Sladké a kaloricky bohaté potraviny jsou levné, chutné a připravené k okamžité konzumaci. Nemusíme mít vždy hlad, abychom jedli.

Často jíme proto, že se nudíme, pracujeme, sledujeme film, jsme ve stresu nebo potřebujeme krátký pocit odměny.

Podobně fungují sociální sítě, krátká videa, zprávy, hry i nakupování. Každý nový obsah může na chvíli upoutat naši pozornost a přinést krátký impulz. Jakmile přestane být zajímavý, pokračujeme dál.

Problém není v jedné sladkosti, jednom videu ani jedné probdělé noci. Problém vzniká tehdy, když se z neustálého přijímání podnětů stane náš běžný režim.


Odpočinek jsme začali nahrazovat další stimulací

Když jsme unavení, často si neodpočineme. Dáme si kávu.

Když se nedokážeme soustředit, neodstraníme rušivé podněty. Hledáme další způsob, jak zvýšit výkon.

Když máme chvíli volna, nezůstaneme v tichu. Automaticky sáhneme po telefonu.

Naše oči sledují obrazovku, uši poslouchají hudbu nebo podcast, mysl zpracovává zprávy a ruka posouvá další obsah. I v době, kterou považujeme za odpočinek, zůstává mozek vystaven velkému množství informací.

Postupně si můžeme odvyknout od ticha, nudy a čekání. Paměť používáme méně, protože telefon si pamatuje čísla, termíny, cesty i úkoly za nás. Pozornost se rozděluje mezi více podnětů a delší soustředění je stále náročnější.

Někteří lidé se následně snaží únavu nebo problémy se soustředěním překrýt stimulanty. Příčinou však nemusí být nedostatek stimulace, ale právě nedostatek spánku, klidu a regenerace.

Léky předepsané lékařem mají při konkrétních diagnózách své místo. Neměly by se však užívat svévolně pouze jako prostředek ke zvyšování výkonu nebo překonávání vyčerpání.


Spánek si půjčujeme na účet následujícího dne

Spánek bývá první věcí, kterou zkrátíme, když nestíháme.

Večer chceme ještě dokončit práci, podívat se na seriál, odpovědět na zprávy nebo mít konečně chvíli pro sebe. Ráno však musíme vstát ve stejnou dobu.

Únavu překryjeme kofeinem a pokračujeme dál.

Tělo však o svou potřebu regenerace nepřišlo. Během spánku probíhají procesy, které nedokáže nahradit káva, energetický nápoj ani víkendové dospávání.

Během kvalitního spánku organismus:

  • obnovuje energetické zásoby,
  • podporuje regeneraci buněk,
  • upevňuje paměť a učení,
  • obnovuje nervový systém,
  • reguluje hormonální a metabolické procesy,
  • podporuje činnost imunitního systému.

V hlubších fázích spánku se přirozeně zpomaluje srdeční frekvence, klesá krevní tlak a snižuje se aktivita stresových hormonů. Organismus dostává příležitost přejít do klidnějšího, regeneračního režimu.

Pokud je nedostatek spánku dlouhodobý, může se projevit horší koncentrací, podrážděností, větší chutí na sladká a kalorická jídla, poklesem výkonu i nižší odolností vůči stresu.

Káva nám může pomoci vnímat únavu méně intenzivně. Nedokáže však nahradit procesy, které probíhají během spánku.

Více o procesech, které probíhají během noční regenerace, si přečtěte v článku Proč je kvalitní spánek jedním z nejdůležitějších pilířů zdraví.


Buď se nehýbeme, nebo od těla žádáme příliš mnoho

Také pohyb se v moderním životě dostal do dvou extrémů.

Část lidí většinu dne sedí. Přesouvá se autem, pracuje u počítače a večer odpočívá u obrazovky. Tělo přitom potřebuje pravidelný pohyb nejen pro svaly a klouby, ale také pro metabolismus, nervový systém a přirozené fungování krevního oběhu.

Na druhé straně jsou lidé, kteří se snaží dlouhé hodiny sezení vykompenzovat intenzivním tréninkem. Cvičí navzdory únavě, nedostatku spánku nebo bez dostatečné regenerace.

Pohyb je pro zdraví důležitý. Více však automaticky neznamená lépe.

Tělo potřebuje přiměřenou zátěž i čas na obnovu. Pokud člověk intenzivně cvičí, ale zároveň málo spí, pracuje pod neustálým tlakem a nedopřává si regeneraci, může se další výkon stát pouze dalším stresovým podnětem.

Cílem proto není ani úplná nečinnost, ani neustálé překonávání vlastních hranic. Důležitá je rovnováha mezi pohybem a odpočinkem.


Naše tělo nepozná, zda utíkáme před nebezpečím, nebo před termínem

Stres je přirozenou součástí života.

Krátkodobě nám pomáhá zvládnout náročnou situaci, zvyšuje pozornost a připravuje tělo na rychlou reakci. V minulosti byl tento mechanismus nezbytný pro přežití.

Moderní člověk už většinou neutíká před bezprostředním nebezpečím. Místo toho čelí pracovním povinnostem, finančním starostem, rodinným problémům, dopravním zácpám, termínům a neustálému přívalu informací.

Tělo však může na tyto situace reagovat podobnými mechanismy.

Při stresové reakci se může:

  • zrychlit srdeční frekvence,
  • zvýšit krevní tlak,
  • zvýšit aktivita sympatického nervového systému,
  • uvolnit adrenalin a kortizol,
  • změnit napětí cévních stěn,
  • přesměrovat energie k systémům potřebným pro okamžitý výkon.

Krátkodobě je taková reakce přirozená. Problém nastává tehdy, když stres neustupuje a organismus nemá dostatek času na návrat do klidového režimu.

Jak dlouhodobá stresová zátěž ovlivňuje organismus, vysvětlujeme podrobněji v článku Co je chronický stres a proč bychom ho neměli podceňovat.


Co moderní život dělá se srdcem a cévami?

Srdce pracuje bez přestávky po celý život. Cévy neustále reagují na pohyb, teplotu, hormony, psychické napětí, stravu i potřeby jednotlivých orgánů.

Při opakované stresové reakci může srdce dlouhodobě pracovat ve vyšším tempu. Chronický stres může souviset se zvýšeným krevním tlakem, vyšší aktivitou sympatického nervového systému a zhoršenou schopností cév přirozeně se rozšiřovat.

Samotný stres obvykle není jedinou příčinou srdečně-cévních onemocnění. Významnou roli hrají také genetické predispozice, věk, kouření, nedostatek pohybu, nekvalitní spánek, nevhodná strava a již existující onemocnění.

Problémem moderního životního stylu je, že se tyto faktory často spojují.

Člověk málo spí, většinu dne sedí, je pod tlakem, nepravidelně se stravuje a únavu překrývá kofeinem. Tělo tak dostává několik zatěžujících signálů současně.


Mikrocirkulace vyživuje naše tkáně

Když mluvíme o krevním oběhu, často myslíme především na srdce a velké cévy. Důležitou součástí celého systému je však také mikrocirkulace.

Mikrocirkulace představuje proudění krve v nejmenších cévách organismu. Právě prostřednictvím této jemné cévní sítě se ke tkáním dostává kyslík a potřebné živiny a zároveň se odvádějí látky vznikající při metabolismu.

Srdce, velké cévy, krev a mikrocirkulace proto nefungují jako oddělené části. Tvoří jeden propojený systém.

Jeho fungování ovlivňuje mnoho faktorů, včetně:

  • pohybu,
  • spánku,
  • hydratace,
  • kouření,
  • stravování,
  • stresové zátěže,
  • věku,
  • zdravotního stavu.

Životní styl tedy neovlivňuje pouze to, zda se cítíme unavení nebo máme dostatek energie. Dlouhodobě vytváří prostředí, ve kterém musí fungovat celý náš organismus.


První problémy často řešíme až tehdy, když nás začnou omezovat

Lidské tělo se dokáže dlouho přizpůsobovat.

Člověk může fungovat navzdory únavě, špatnému spánku, nedostatku pohybu nebo neustálému vnitřnímu napětí. Organismus se snaží udržovat rovnováhu, i když mu neposkytujeme ideální podmínky.

Teprve později se mohou objevit hodnoty nebo obtíže, které vyžadují odborné řešení.

Léky jsou u mnoha onemocnění potřebné a mohou být nezbytnou součástí léčby. Neměly by však vytvářet dojem, že životní styl už není důležitý.

Ani správně nastavená léčba nenahrazuje kvalitní spánek, přiměřený pohyb, vyváženou stravu, nekouření, dostatečnou regeneraci a pravidelné lékařské kontroly.

Zároveň není správné tvrdit, že každý zdravotní problém vznikl pouze kvůli nesprávnému životnímu stylu. Významnou roli mohou hrát genetické predispozice, věk, onemocnění, prostředí i okolnosti, které člověk nedokáže zcela ovlivnit.

Cílem proto není obviňovat lidi za jejich zdravotní stav. Cílem je ukázat, které oblasti svého každodenního fungování můžeme postupně ovlivnit.


Je vůbec možné žít jinak ve světě, který nikdy nevypíná?

Nemusíme odejít do lesa, vzdát se technologií ani změnit celý život ze dne na den.

Potřebujeme si však uvědomit, že pohodlí a neustálá stimulace mají svou cenu, pokud zcela vytlačí přirozený pohyb, spánek, klid a regeneraci.

Změna může začít několika jednoduchými otázkami:

Spím málo proto, že skutečně musím, nebo proto, že večer nedokážu odložit telefon?

Jím proto, že mám hlad, nebo proto, že potřebuji krátkou odměnu?

Cvičím přiměřeně své kondici, nebo se snažím překonat únavu dalším výkonem?

Odpočívám, nebo pouze měním jeden druh stimulace za jiný?

Má moje tělo během dne vůbec chvíli, kdy nemusí nic řešit?

Nemusíme být dokonalí. Důležitější je vytvářet návyky, které dokážeme opakovat.


Tělo nepotřebuje další extrém

Naše tělo nepotřebuje hladovění, vyčerpávající tréninky ani absolutní zákaz všeho, co máme rádi.

Potřebuje návrat k rovnováze.

Pravidelnější spánek. Přirozený pohyb během dne. Jídlo, které není pouze okamžitou odměnou. Chvíle bez obrazovky. Střídání zátěže a regenerace. Čas, během kterého se může nervový systém uklidnit.

Často nemusíme měnit celý svůj život. Můžeme začít malými kroky:

  • krátkou procházkou,
  • pravidelnější dobou spánku,
  • omezením telefonu před spaním,
  • vědomými přestávkami během práce,
  • přiměřeným pohybem,
  • chvílí ticha,
  • pravidelným relaxačním rituálem.

Praktickou inspiraci pro vytvoření krátkého každodenního relaxačního rituálu najdete v článku 15 minut denně pro sebe.

Součástí takového každodenního rituálu může být také používání přístroje Kingray Light, který je navržen pro jednoduché používání v pohodlí domova.

Kingray Light nevnímáme jako náhradu zdravého životního stylu, lékařské péče ani předepsané léčby. Vnímáme jej jako jednu ze součástí pravidelné péče o sebe.

Protože zdraví nevzniká jedním velkým rozhodnutím.

Vzniká především z toho, co opakujeme každý den.

Moderní svět pravděpodobně nezpomalí.

My se však můžeme naučit vytvářet v něm chvíle, během kterých zpomalí alespoň naše tělo.

Článek má informační charakter a nenahrazuje lékařské vyšetření, diagnostiku ani individuální doporučení zdravotnického pracovníka.

%s ...
%s
%image %title %code %s